Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky malé účetní jednotky, která má povinnost auditu (tj. povinnost ověření účetní závěrky auditorem), je zaměřena na:
1. Předmět vnitřního předpisu
2. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza
3. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
4. Sestavení účetní závěrky
5. Audit účetní závěrky
6. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
7. Vyhotovení výroční zprávy
8. Zveřejnění údajů z účetní závěrky
9. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy
1. Předmět vnitřního předpisu
Vnitřní předpis upravuje harmonogram účetní závěrky malé účetní jednotky, která má povinnosti auditu. Vymezuje přípravné práce, které musí účetní jednotka vykonat před uzavřením účetních knih a sestavením účetní závěrky. Dále vymezuje problematiku auditu účetní závěrky; způsob odevzdání daňového přiznání včetně účetní závěrky na finanční úřad prostřednictvím elektronického přenosu dat a vyhotovení výroční zprávy. V neposlední řadě stanovuje způsob zveřejnění účetní závěrky ve Sbírce listin, jež je součástí obchodního rejstříku a následně i způsob uschování účetní závěrky a výroční zprávy v elektronické podobě.
2. Přípravné práce na účetní závěrku
Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.
Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).
Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:
-
Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.
-
Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.
-
Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.
-
Ověření ocenění majetku a závazků.
-
Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.
-
Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis "Inventarizace majetku a závazků“.
Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.
Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace, zahrnuje zejména:
-
kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,
-
vyúčtování dohadných položek,
-
tvorbu a zúčtování rezerv,
-
řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,
-
tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,
-
vyúčtování kurzových rozdílů,
-
oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,
-
vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),
-
účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),
-
vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,
-
vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.
Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................
Příslušné účetní záznamy a související dokumenty v elektronické podobě jsou uschovány: ........................ (uveďte, jakým způsobem a kde uschováváte účetní záznamy a související dokumenty týkající se inventarizace a účetní analýzy, včetně použitých softwarových produktů).
3. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.
Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále "Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz .
Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.
Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů (sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2024 činí 21 %). Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.
Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.
Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:
-
rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,
-
a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.
Viz vnitřní předpis "Odložená daň“.
Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:
-
zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále
-
zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.
Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................
4. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok
4.1. Účetní závěrka
Účetní závěrka je nedílný celek, který u malé účetní jednotky tvoří:
- -
rozvaha
- -
výkaz zisku a ztráty
- -
příloha.
Malé účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu viz – vnitřní předpis "Směrnice pro testování kategorie účetní jednotky“.
Struktura účetní závěrky malé účetní jednotky, která má povinnost auditu (tj. povinnost ověření účetní závěrky auditorem):
ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU
Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.
K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení aktiv" samostatně v položce "D" nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.
Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení pasiv" samostatně v položce "D" nebo bude vykazováno v rámci závazků.
Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.
PŘÍLOHA
Příloha malé účetní jednotky, která má povinnost auditu, uvádí základní informace vymezené v § 39 PVZÚ a další informace vymezené § 39a.
Základní body uvedené v ustanovení § 39 jsou zejména:
-
název a sídlo účetní jednotky, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby (statutární orgán);
-
informace o použitých účetních metodách, zásadách;
-
pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let; pohledávky a dluhy, které jsou kryty věcnými zárukami; pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;
-
zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;
Další body uvedené v ustanovení § 39a jsou zejména:
-
informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí ÚJ součástí ocenění majetku;
-
informace o účetní jednotce, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku;
-
informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze;
-
informace o transakcích se spřízněnými stranami;
-
transakce uzavřené s členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů a dále transakce mezi konsolidovanými nebo přidruženými účetními jednotkami.
Strukturu rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové i účelové členění) včetně značení jejich konkrétních položek uvádí vyhláška (pro podnikatele č. 500/2002 Sb., v platném znění).
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
4.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
5. Ověření roční účetní závěrky auditorem
V souladu s § 20 ZoÚ.
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
6. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy; základní termíny jsou – nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (případně nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě povinného auditu, nebo pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce).
Do 31. 12. 2020 musela být plná moc udělená daňovému poradci uplatněna u správce daně před uplynutím 3 měsíců od konce zdaňovacího období. Počínaje 1. 1. 2021 tato lhůta není zákonem vyžadována a daňové přiznání je možné bez sankce podat společně s plnou mocí na finanční úřad do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Od 1. 1. 2021 dochází k zavedení nové lhůty pro podání daňového přiznání, a to 4 měsíce po skončení zdaňovacího období v případě, podá-li poplatník daňové přiznání elektronicky.
Možná varianta – účetní jednotka je fyzická osoba:
Účetní jednotka odevzdává přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně jednotlivých příloh v elektronické formě prostřednictvím: (uveďte, jakým způsobem odevzdáváte daňové přiznání včetně příloh – zpravidla datová schránka, prostřednictvím daňového portálu, Daňové informační schránky plus,..... .)
Možná varianta – účetní jednotka je právnická osoba:
Účetní jednotka odevzdává přiznání k dani z příjmů právnických osob včetně jednotlivých příloh v elektronické formě prostřednictvím: (uveďte, jakým způsobem odevzdáváte daňové přiznání včetně příloh – zpravidla datová schránka, prostřednictvím daňového portálu, Daňové informační schránky plus,..... .)
7. Vyhotovení výroční zprávy
Obsah výroční zprávy je stanoven v § 21 ZoÚ.
Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají firmy, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem. Auditor je povinen ověřit, zda výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou.
Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.
Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční informace:
-
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,
-
o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
-
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
-
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
-
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
-
o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,
-
požadované podle zvláštních právních předpisů.
Poznámka:
Malé účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě informace týkající se udržitelnosti. Více viz – vnitřní předpis "Směrnice pro sestavení zprávy o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD a souvisejícími standardy ESRS“.
Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
8. Zveřejnění údajů z účetní závěrky podnikatelů
Možná varianta:
Způsoby zveřejňování jsou zakotveny v § 21a a § 21b ZoÚ.
Účetní jednotka zasílá účetní závěrku v elektronické formě ke zveřejnění rejstříkovému soudu prostřednictvím: (uveďte, jakým způsobem zasíláte rejstříkovému soudu účetní závěrku ke zveřejnění – např. prostřednictvím datová schránky, ...)
Termín: ................................... Odpovídá: ...................................
Možná varianta – účetní jednotka je právnická osoba, daňové přiznání je podáno v elektronické podobě:
Účetní jednotka předává účetní závěrku do…
