Opravy chyb v účetnictví

Vnitřní předpis vymezuje:

1. Předmět vnitřního předpisu

2. Opravy účetních chyb v běžném účetním období

3. Opravy chyb v minulých účetních obdobích

4. Daňové souvislosti oprav chyb minulých období

1. Předmět vnitřního předpisu

Vnitřní předpis upravuje problematiku oprav chyb realizovaných prostřednictvím opravných účetních záznamů v elektronické podobě. Vymezuje způsob opravy chyb v účetnictví v rámci běžného účetního období a v minulých účetních obdobích. Následně charakterizuje daňové dopady, které jsou spojeny s provedenými opravami chyb v účetnictví, ke kterým došlo v minulých účetních obdobích a stanovuje způsob vypořádání těchto dopadů. Z důvodu zajištění eliminace možných podvodných jednání souvisejících s opravami účetních záznamů je ve směrnici stanovena odpovědná osoba / osoby (vyberte správnou variantu), která / které odpovídají za kontrolu zaúčtovaných opravných záznamů.

Při opravách účetních chyb je třeba rozlišit, zda se jedná o chyby související s běžným obdobím v příslušném běžném období nebo zda se jedná o opravy účetních chyb minulých let v období následujícím. Vzhledem k povaze chyb je dále třeba respektovat daňové souvislosti, které vyplývají z oprav chyb minulých let.

2. Opravy účetních chyb v běžném účetním období

Opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.

Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit

• osobu odpovědnou za provedení každé opravy,

• okamžik jejího provedení a

• zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

Za opravu se nepovažuje doplnění informace v účetním záznamu, jestliže

a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,

b) doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamu a

c) nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamu.

Základní podmínkou oprav v účetních záznamech je, že opravovaný údaj musí zůstat čitelný. Z tohoto důvodu opravuje účetní jednotka chyby výhradně opravnými účetními zápisy. Každá oprava musí být opatřena datem a podpisovým záznamem osoby, která opravu provedla tak, aby bylo možno tuto osobu identifikovat. Podpisovým záznamem se v souladu s tímto vnitřním předpisem rozumí uznávaný elektronický podpis / zaručený elektronický podpis. (vyberte správnou variantu)

3. Opravy chyb v minulých účetních obdobích

Při opravách chyb, které zjistíme v následujících účetních obdobích, tedy v době, kdy účetní závěrka, ve které je chyba, je již schválena, vycházíme důsledně ze zásady, že uzavřené účetnictví není možno již měnit (s určitou výjimkou).

V souladu se zákonem o účetnictví (§ 17 ZoÚ) platí:

• po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy (s výjimkou přeměny obchodní korporace);

• do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději do konce účetního období, může účetní jednotka již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku (pouze z důvodu, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu).

S účinností od 1. 1. 2013 se opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích (pokud jsou významné) účtují na vrub nebo ve prospěch rozvahového účtu "Jiný výsledek hospodaření minulých let“.

Do konce účetního období 2012 bylo účetními standardy doporučeno účtovat opravy minulých let na vrub mimořádných nákladů (účet 588), resp. ve prospěch mimořádných výnosů (účet 688). S účinností od 1. 1. 2016 byla mimořádná oblast zcela zrušena.

Z účtování oprav významných chyb minulých období nejsou ovlivněny výnosy a náklady běžného období (daňové dopady oprav jsou řešeny samostatně).

Vždy je nutné o těchto opravách informovat v příloze účetní závěrky.

Při opravách v účetnictví se zpravidla opravují stavy rozvahových účtů. V žádném případě není možné nesprávné stavy rozvahových účtů opravovat tím způsobem, že při otevírání účetních knih zapíšeme správné stavy rozvahových účtů, které nenavazují na (nesprávné) konečné zůstatky na těchto účtech. Bilanční kontinuita (návaznost počátečních stavů rozvahových účtů na konečné zůstatky těchto účtů) musí být vždy zachována. Opravy je možno provádět účetními zápisy v následujícím účetním období. Každá oprava musí být opatřena datem a podpisovým záznamem osoby, která opravu provedla tak, aby bylo možno tuto osobu identifikovat. Podpisovým záznamem se v souladu s tímto vnitřním předpisem rozumí uznávaný elektronický podpis / zaručený elektronický podpis. (vyberte správnou variantu)

Osoba odpovědná za kontrolu provedených opravných účetních záznamů vztahujících se k provedené opravě je: ........................ (uveďte osobu – jméno, příjmení, datum narození + další identifikační údaje, jež je odpovědná za kontrolu opravných účetních zápisů v účetní jednotce). Uvedená osoba je též odpovědná za kontrolu existence podpisového záznamu u provedených opravných účetních zápisů v souladu s tímto vnitřním předpisem.

4. Daňové souvislosti oprav chyb minulých období

Vzhledem k tomu, že uzavírání účetních knih má souvislost s výpočtem daňové povinnosti a následným podáním daňového přiznání k dani z příjmů, můžeme z časového hlediska opravy chyb po uzavření účetních knih v následujícím účetním období rozdělit na ty, které byly opraveny:

• po podání daňového přiznání, ale před uplynutím lhůty k podání přiznání,

• po podání daňového přiznání a po uplynutí lhůty k podání přiznání,

• na základě provedené daňové kontroly.

Principy oprav chyb minulých období je uveden v daňovém řádu.

Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování je možné nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již bylo podáno, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním (§ 138 DŘ).

V řízení se dále postupuje…