ESG Reporting - Obecné požadavky a obecné informace

Struktura vnitřního předpisu ESG Reporting – Obecné požadavky a obecné informace

1. Předmět vnitřního předpisu

2. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS 1 – Obecné požadavky

3. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS 2 – Obecné informace

4. Způsob uschování veškerých dat a informací v elektronické podobě v oblasti ESRS 1 a ESRS 2

1. Předmět vnitřního předpisu

Tento vnitřní předpis stanovuje pravidla a postupy pro zpracování ESG reportingu v účetní jednotce se zaměřením na oblasti definované průřezovými standardy ESRS 1 a ESRS 2. Jeho úkolem je stanovit základní pravidla a povinnosti účetní jednotky při zpracování ESG reportingu. Tyto průřezové standardy tvoří rámec pro vykazování všech environmentálních, sociálních a governance informací spojených s účetní jednotkou s cílem zajistit konzistenci, srovnatelnost a důvěryhodnost reportovaných informací v oblasti ESG Reportingu.

Tento vnitřní předpis stanovuje pro:

• každou zodpovědnou osobu, jež je níže uvedena, povinnost pravidelně (měsíčně/čtvrtletně) aktualizovat veškerá relevantní data a zajistit jejich aktuálnost a přesnost.

• Účetní jednotce realizovat pro vlastní potřeby interní audit reportovaných ESG dat (čtvrtletně / pololetně / ročně).

Výstupy ESG reportingu, které jsou založeny na základě tohoto interního předpisu, jsou schvalovány statutárním orgánem účetní jednotky, podléhají externímu auditu a následně jsou publikovány v souladu s aktuálně platnou legislativou.

Tato směrnice současně navazuje na vnitřní interní předpisy:

2. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS 1 – Chování podniku

Standard ESRS 1 – Obecné požadavky definuje hlavní principy ESG reportingu. Účetní jednotka musí provést analýzu podstatnosti (materiality assessment) a určit, které ESG faktory jsou relevantní pro její činnost. Klíčovou zásadou je princip double materiality, což znamená, že organizace musí posuzovat nejen dopad ESG faktorů na své finanční výsledky, ale také sleduje svůj vlastní vliv na životní prostředí a společnost. Důležitým aspektem je také srozumitelnost a ověřitelnost informací, které musí umožnit meziroční i mezioborové srovnání. Jen tak je možné úspěšně ověřit prezentované informace externím auditorem.

Standard ESRS 1 ukládá účetní jednotce povinnost zohlednit následující klíčové požadavky v rámci ESG reportingu:

• Významnost informací (materialita) – udává účetní jednotce povinnost provést analýzu podstatnosti veškerých relevantních ESG faktorů a následně určit, které aspekty jsou relevantní pro činnost této účetní jednotky a které nikoliv.

• Přístup "double materiality" – stanovuje povinnost účetní jednotky, aby zohlednila nejen dopady veškerých relevantních ESG faktorů na její finanční situaci. Účetní jednotka musí zároveň zhodnocovat veškeré dopady současně i v rámci vlivu aktivit účetní jednotky na životní prostředí; vlivu aktivit spolupracujících účetních jednotek na životní prostředí v rámci hodnotového řetězce; vlivu aktivit účetní jednotky na zaměstnance příslušné účetní jednotky či vliv dodavatelů na své zaměstnance z pohledu analýzy dat v hodnotovém řetězci. V neposlední řadě je třeba zkoumat a analyzovat i vliv účetní jednotky na dotčené komunity.

• Udržitelnost a srovnatelnost dat – udává povinnost účetní jednotce vykazovat veškeré relevantní informace tak, aby u nich byla zajištěna srovnatelnost jednak v rámci meziročního srovnání, ale dále i možnost porovnat příslušné výsledky oborově.

• Srozumitelnost, ověřitelnost a konzistentnost kvalitativních a kvantitativních ukazatelů – stanovuje povinnost účetní jednotky zajistit, aby veškeré prezentované informace v rámci ESG reportingu založeném na ESRS standardech byly jednoznačně srozumitelné. Současně musí být možné reportované informace nezávisle ověřit prostřednictvím externích auditorů. Dále musí být zajištěna konzistentnost veškerých prezentovaných informací bez ohledu na to, zda se jedná o číselné či slovní vyjádření příslušných informací založených na plnění podmínek stanovených v rámci ESRS standardů. V neposlední řadě musí být zveřejněny i údaje o potenciálních rizicích a příležitostech z pohledu udržitelnosti.

• Transparentnost metodologie – ukládá účetní jednotce povinnost zajistit, aby byly přesně definovány postupy a způsob výpočtu jednotlivých ukazatelů tak, aby tyto hodnoty bylo možné zpětně ověřit a prokázat, že vykazované informace skutečně odpovídají zjištěným výsledkům.

• Vazba na finanční reporting – stanovuje povinnost účetní jednotky propojit metriky v rámci jednotlivých ESRS standardů s informacemi v rámci finančního reportingu.

Účetní jednotka si stanovila následující cíle v oblasti plnění veškerých požadavků z pohledu standardu ESRS 1: ................... (uveďte veškeré cíle, které si vaše účetní jednotka stanovila s cílem zajistit výše uvedené požadavky v rámci reportování nefinančního reportingu založeném na všech ESRS standardech).

Za přípravu veškerých podkladů a zpracování dat v souladu se standardem ESRS 1 odpovídá: ................... (uveďte odpovědnou osobu či osoby, jejichž úkolem je zajistit, aby v rámci ESG reportingu založeném na ESRS standardech byla dodržena významnost informací; přístup double materiality; udržitelnost a srovnatelnost dat; srozumitelnost, ověřitelnost a konzistentnost prezentovaných informací; zajistit transparentnost použité metodologie a vazbu na finanční reporting v souladu s ESRS 1).

3. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS 2 – Obecné informace

Standard ESRS 2 – Obecné informace podrobněji specifikuje obsah ESG reportingu a požaduje zveřejnění strategie udržitelnosti; řízení ESG aspektů; souvisejících rizik a příležitostí. Účetní jednotka musí doložit, jakým způsobem ovlivňují ESG faktory její obchodní model, jaké mechanismy má zavedeny pro řízení ESG otázek a jak jsou tyto informace ověřovány. Součástí požadavků jsou také konkrétní cíle a metriky, které musí organizace sledovat a pravidelně vyhodnocovat.

Standard ESRS 2 ukládá účetní jednotce povinnost zohlednit následující klíčové metriky v rámci ESG reportingu:

• Popis strategie udržitelnosti – účetní jednotka má povinnost definovat, jakým způsobem ovlivňují veškeré relevantní ESG faktory firemní strategii příslušné účetní jednotky včetně jejího obchodního modelu. Zároveň v rámci příslušné strategie musí účetní jednotka definovat i rizika, kterým čelí nebo bude v budoucnu čelit. Obdobně toto ustanovení platí i pro veškeré příležitosti, které souvisí s problematikou ESG reportingu.

• Chování podniku a stanovení odpovědnosti – stanovuje povinnost účetní jednotky, aby zveřejnila, jakým způsobem je oblast ESG implementována do organizační struktury příslušné účetní jednotky. Zároveň musí účetní jednotka uvést veškeré odpovědné osoby, v jejichž gesci se problematika ESG reportingu nachází. V neposlední řadě musí účetní jednotka charakterizovat procesy vedoucí ke kontrole správnosti zjištěných výsledků v rámci prezentace kvalitativních a kvantitativních informací.

• Stanovení cílů a ukazatelů – účetní jednotka má povinnost definovat veškeré ESG cíle s ohledem na obor své činnosti a aktivity, které v rámci své podnikatelské aktivity realizuje.

Účetní jednotka definuje strategii udržitelnosti…