ESG reporting - Životní prostředí

Struktura vnitřního předpisu ESG reporting – Životní prostředí:

1. Předmět vnitřního předpisu

2. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E1 – Znečištění klimatu

3. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E2 – Znečištění

4. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E3 – Vodní a mořské zdroje

5. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E4 – Biologická rozmanitost a ekosystémy

6. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E5 – Využívání zdrojů a oběhového hospodářství

7. Způsob uschování veškerých dat a informací v elektronické podobě v oblasti ESRS E1 – ESRS – E5

1. Předmět vnitřního předpisu

Vnitřní předpis upravuje problematiku přípravy podkladů pro zpracování ESG reportingu v oblasti životního prostředí. Úkolem tohoto předpisu je vymezit základní zásady nezbytné pro zpracování ESG Reportingu v souladu s požadavky Evropských standardů pro udržitelné vykazování ESRS E1 až ESRS E5. Interní směrnice současně definuje veškeré zdroje dat, způsob jejich zpracování a ukládání. Určuje odpovědnost jednotlivých pracovníků připravujících podklady tak, aby veškeré reportované informace bylo možné zcela a úplně vykázat a ověřit v souladu s aktuálně platnou legislativou.

Tento vnitřní předpis stanovuje pro:

• každou zodpovědnou osobu, jež je níže uvedena, povinnost pravidelně (měsíčně/čtvrtletně) aktualizovat veškerá relevantní data a zajistit jejich aktuálnost a přesnost.

• Účetní jednotce realizovat pro vlastní potřeby interní audit reportovaných ESG dat (čtvrtletně / pololetně / ročně).

Výstupy ESG reportingu, které jsou založeny na základě tohoto interního předpisu, jsou schvalovány statutárním orgánem účetní jednotky, podléhají externímu auditu a následně jsou publikovány v souladu s aktuálně platnou legislativou.

Tato směrnice současně navazuje na vnitřní interní předpisy:

2. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E1 – Znečištění klimatu

Standard ESRS E1 se zaměřuje na změnu klimatu a její dopady na podnikání. Jejím cílem je zajistit transparentní vykazování emisí skleníkových plynů, identifikovat klimatická rizika a podporovat opatření ke snižování uhlíkové stopy. Účetní jednotka musí vykazovat přímé emise vznikající z její činnosti, dále musí reportovat i nepřímé emise související se spotřebou nakupované energie a další nepřímé emise spojené s dodavatelským řetězcem. Současně je potřeba evidovat i energetickou náročnost provozu a podíl obnovitelných zdrojů energie.

Pro vykazování emisí účetní jednotka sbírá data z ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování emisí), měří spotřebu energií ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace týkající se spotřeby energií z pohledu vykazování emisí) a informací od dodavatelů v rámci dodavatelského řetězce ................... (uveďte zdroj dat, ze kterých čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování emisí).

Účetní jednotka provádí veškeré výpočty v souladu s metodikou GHG Protocol. Vyhodnocuje rovněž veškerá klimatická rizika, včetně extrémních klimatických jevů a legislativních změn.

Účetní jednotka si stanovila následující klimatické cíle: ................... (uveďte veškeré klimatické cíle, které si vaše účetní jednotka stanovila s cílem snížit veškeré emise účetní jednotky s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality).

Za přípravu veškerých podkladů a zpracování dat odpovídá: ................... (uveďte odpovědnou osobu či osoby, jejichž úkolem je připravit, analyzovat a následně vyhodnotit a reportovat veškerá data v souladu s ESRS E1).

Účetní jednotka využívá následující podklady pro zpracování ESG Reportingu v oblasti ESRS E1: ................... (uveďte veškerá data, která jsou podkladem analýzu, následné vyhodnocení a reporting informací v souladu s ESRS E1 – např. informace z realizovaných energetických auditů, přijatých faktur za spotřebované energie, měření emisí CO₂, využití interních sledovacích systémů apod.).

Účetní jednotka využívá metodiku výpočtu v souladu se standardem ESRS E1, přičemž indikátory a metrikami jsou přímé emise (spalování paliv ve vlastních zařízení – Scope 1) a nepřímé emise (spotřeba, elektřiny, tepla a chlazení – Scope 2). Účetní jednotka současně sleduje ostatní nepřímé emise v rámci dodavatelského řetězce, dopravy a logistiky (Scope 3). Současně je potřeba sledovat plnění klimatických cílů v souladu s přijatou strategií v rámci ESG reportingu účetní jednotky.

3. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E2 – Znečištění

Standard ESRS E2 se zaměřuje na problematiku znečištění a jeho dopadů na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit transparentní vykazování emisí škodlivých látek do ovzduší, vody a půdy a podpořit opatření vedoucí ke snížení negativního vlivu podnikových činností na ekosystémy. Účetní jednotka musí sledovat a vykazovat produkci znečišťujících látek, včetně emisí oxidů dusíku a síry, těkavých organických látek, těžkých kovů a chemických odpadů. Dále je povinna monitorovat nakládání s nebezpečnými látkami, způsob jejich skladování a opatření pro minimalizaci úniků do okolního prostředí.

Účetní jednotka musí pravidelně vyhodnocovat zdroje znečištění a zavádět opatření ke snížení škodlivých emisí. Současně sleduje kvalitu odpadních vod a jejich dopadů na vodní toky. Důležitým aspektem je i nakládání s odpady, zejména s nebezpečnými a toxickými materiály, a jejich bezpečná likvidace nebo recyklace. V případě překročení povolených limitů musí být přijata nápravná opatření a zaveden systém prevence dalšího znečištění.

Pro vykazování znečištění účetní jednotka sbírá data z ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování znečištění).

V oblasti nakládání s nebezpečnými látkami, způsobem jejich skladování účetní jednotka využívá ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace týkající se nakládání s nebezpečnými látkami, způsobem jejich skladování v souladu s ESRS E2)

Účetní jednotka přijala opatření pro minimalizaci úniků nebezpečných látek do okolního prostředí ................... (uveďte příslušná opatření, která přijala vaše účetní jednotka z pohledu minimalizace úniků nebezpečných látek do okolního prostředí v souladu s ESRS E2)

Účetní jednotka měří spotřebu energií ................... (uveďte způsoby měření veškerých spotřebovávaných energií v souladu s ESRS E2)

Účetní jednotka sleduje a analyzuje informace od dodavatelů v rámci dodavatelského řetězce ................... (uveďte zdroj dat, ze kterých čerpáte informace z pohledu analýzy dat od vašich dodavatelů v rámci dodavatelského řetězce).

Za přípravu veškerých podkladů a zpracování dat odpovídá: ................... (uveďte odpovědnou osobu či osoby, jejichž úkolem je připravit, analyzovat a následně vyhodnotit a reportovat veškerá data v souladu s ESRS E2).

Účetní jednotka využívá následující další podklady pro zpracování ESG Reportingu v oblasti ESRS E2: ................... (uveďte veškerá další data, která jsou podkladem pro analýzu, následné vyhodnocení a reporting informací v souladu s ESRS E2 – např. environmentální monitorovací systémy, interní zprávy o emisích a odpadech apod.).

Účetní jednotka využívá metodiku výpočtu v souladu se standardem ESRS E2, přičemž indikátory a metrikami jsou emise do ovzduší (NOx, SOx, těkavé organické látky); vypouštění odpadních vod, chemické znečištění; produkce a správa nebezpečných odpadů.

4. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E3 – Vodní a mořské zdroje

Standard ESRS E3 se zaměřuje na odpovědné hospodaření s vodními zdroji a ochranou vodních ekosystémů. Jejím cílem je zajistit transparentní vykazování spotřeby vody, efektivity jejího využívání a opatření vedoucích ke snížení negativního dopadu podnikových činností na vodní prostředí. Účetní jednotka musí současně sledovat a vykazovat celkovou spotřebu vody, její zdroje, míru recyklace a opětovného využití. Důležité je také vyhodnocení veškerých rizik spojených s nedostatkem vody v oblastech, kde podnik působí, a přijetí opatření pro snížení vodní stopy.

Účetní jednotka musí analyzovat dopad své činnosti na kvalitu a dostupnost vody. To zahrnuje sledování vypouštěných odpadních vod, koncentrace znečišťujících látek a dodržování legislativních limitů. V případě nadměrného zatížení vodních ekosystémů je nutné přijmout preventivní opatření, jako je úprava výrobních procesů, zavádění moderních technologií na čištění vody nebo optimalizace zavlažování.

Účetní jednotka využívá vodu z následujících zdrojů ................... (uveďte zdroje, ze kterých čerpáte či využíváte vodu z pohledu vykazování dat v souladu s ESRS E3).

Pro vykazování spotřeby vody účetní jednotka sbírá data z ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování dat v souladu s ESRS E3).

V oblasti recyklace vody účetní jednotka sbírá data z ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování dat v souladu s ESRS E3).

V oblasti opětovného využití vody účetní jednotka sbírá data z ................... (uveďte zdroj dat, ze kterého čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování dat v souladu s ESRS E3).

Z pohledu naplnění veškerých požadovaných reportovaných informací v souladu s ESRS E3 účetní jednotka sbírá následující data ................... (uveďte veškeré další výše neuvedené zdroje dat, ze kterých čerpáte informace, které jsou nezbytné pro sběr dat z pohledu vykazování dat v souladu s ESRS E3).

Účetní jednotka sleduje a analyzuje informace od dodavatelů v rámci dodavatelského řetězce ................... (uveďte zdroj dat, ze kterých čerpáte informace z pohledu analýzy dat od vašich dodavatelů v rámci dodavatelského řetězce).

Za přípravu veškerých podkladů a zpracování dat odpovídá: ................... (uveďte odpovědnou osobu či osoby, jejichž úkolem je připravit, analyzovat a následně vyhodnotit a reportovat veškerá data v souladu s ESRS E3).

Účetní jednotka využívá metodiku výpočtu v souladu se standardem ESRS E3, přičemž indikátory a metrikami jsou zejména spotřeba primárních surovin (vody), míra recyklace a znovu využití odpadní vody, kvalita vypouštěných odpadních vod.

5. Evropský standard pro udržitelné vykazování ESRS E4 – Biologická rozmanitost a ekosystémy

Standard ESRS E4 se zaměřuje na ochranu biodiverzity a ekosystémů v souvislosti s podnikatelskými aktivitami. Jejím cílem je zajistit transparentní vykazování dopadů podniků na přírodní prostředí a podpořit opatření vedoucí k ochraně a obnově biologické rozmanitosti. Účetní jednotka musí analyzovat, jak její činnost ovlivňuje ekosystémy, a identifikovat klíčová rizika spojená s úbytkem druhů, degradací přírodních stanovišť nebo narušováním potravních řetězců. Zároveň se účetní jednotka zavazuje přijmout strategií ke zmírnění výše uvedených negativních dopadů.

Účetní jednotka musí sledovat, zda jejich dodavatelský řetězec nepřispívá k odlesňování, nadměrnému využívání přírodních zdrojů nebo znečištění půdy a vod. Důležitým aspektem je také ochrana chráněných území a druhů, které jsou podle místních i mezinárodních…