0.2.1
Návrh nového zákona o účetnictví – informace z roku 2023
Ing. Pavla Strakošová
Ministerstvo financí předložilo dne 26. 10. 2022 do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o účetnictví. Pro ty, kdo se již v této době chtějí podrobně seznámit s návrhem zákona, doporučuji k prostudování pracovní verzi, tzv. spojenou verzi návrhu nového zákona o účetnictví, který kromě legislativního textu obsahuje i důvodovou zprávu. Důvodová zpráva je rozdělena pod jednotlivé paragrafy, případně části návrhu zákona. Dalšími zveřejněnými dokumenty je "Obecná část důvodové zprávy k novému zákonu o účetnictví" a "Předkládací zpráva".
Poznámka redakce:
K dispozici jsou následující materiály:
NahoruDůvodová zpráva
Jelikož jde o zcela nový zákon o účetnictví, doporučuji se seznámit i s důvodovou zprávou. Důvodová zpráva je nezávazná část návrhu zákona a slouží jednak k odůvodnění jednotlivých ustanovení zákona, ale i k vysvětlení jeho celkového účelu. Také je využívána hlavně v rámci historické metody výkladu práva. Při postupném seznamování se se zákonem narazíte na legislativní text, který se Vám může na první pohled jevit jako zásadně nový ve srovnání se stávajícím zněním zákona, avšak v příslušné části důvodové zprávy se můžete v některých částech dočíst, že ustanovení návrhu zákona vychází ze stávajícího znění zákona, pouze je jinak legislativně uchopeno. Na druhou stranu návrh zákona obsahuje i některé novinky, které představím v tomto článku a v těchto případech je zapotřebí prostudovat důvodovou zprávu, která Vám pomůže v pochopení nové úpravy.
NahoruTeze prováděcích předpisů
Součástí materiálů, které byly předloženy do mezirezortního připomínkového řízení, jsou i tzv. "Teze prováděcích předpisů", které byl zpracovány zejména proto, aby bylo možné posoudit účetní změny v návaznosti na připravované změny v zákoně o daních z příjmů. Na návrh zákona o účetnictví bude navazovat připravovaný návrh zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví. Právě součástí navazujícího návrhu zákona budou mimo jiné i změny zákona o daních z příjmů.
Materiál "Teze prováděcích předpisů", které nejsou zveřejněny na stránkách ministerstva, jsou pro veřejnost dostupné v elektronické knihovně připravované legislativy, které jsou určeny pro jednání vlády, v tzv. "eKLEPu pro veřejnost" ( https://apps.odok.cz/veklep ). Při vyhledávání v knihovně stačí zadat klíčové slovo "účetnictví" a kromě materiálů zveřejněných na stránkách ministerstva, se lze právě tady seznámit mimo jiné i s tezemi prováděcích vyhlášek.
NahoruNavrhovaná účinnost
Mezirezortní připomínkové řízení k návrhu zákona bude ukončeno začátkem prosince 2022. Účinnost nového zákona o účetnictví je navrhovaná od 1. 1. 2024. K začátku roku 2024 by měly být současně vydány i prováděcí právní předpisy (vyhlášky) a nezávazné doporučované účetní postupy, stávající české účetní standardy, které budou navazovat na nový zákon o účetnictví.
Vybrala jsem z mého pohledu novinky, které návrh zákona přináší pro podnikatelské účetní jednotky. Mějte prosím na paměti, že připomínkové řízení může přinést změny, které se promítnou nejen do nového zákona o účetnictví, ale i do vyhlášek a navazujících účetních postupů (ať už budou nazvány české účetní standardy, metodické postupy, případně jinak).
NahoruPrvky účetního výkaznictví v případě podnikatelských účetních jednotek
Oproti stávajícímu znění zákona o účetnictví nový zákon definuje prvky účetních výkazů. Definice prvků pro podnikatelské účetní jednotky vycházejí z definic uvedených v koncepčním rámci mezinárodních standardů finančního výkaznictví.
Návrh zákona nově stanoví tyto definice:
Aktivem je spolehlivě ocenitelný zdroj budoucího ekonomického užitku plynoucího účetní jednotce, který má účetní jednotka v důsledku minulé události pod svou kontrolou.
Dluhem je stávající spolehlivě ocenitelná povinnost účetní jednotky, která vznikla v důsledku minulé události a které se účetní jednotka nemůže jednostranně zprostit, aniž by to mělo přinejmenším stejné ekonomické důsledky jako splnění dané povinnosti, přičemž je přinejmenším pravděpodobné, že vypořádání této povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky.
Rezervou je dluh, u kterého není jisté, zda, ve kterém okamžiku nebo v jaké výši dojde k úbytku aktiv k jeho vypořádání.
Vlastním kapitálem je rozdíl mezi výší aktiv a výší dluhů.
Pasivy jsou vlastní kapitál a dluhy.
Výnosem je změna ve finanční situaci, při které dochází ke zvýšení vlastního kapitálu, s výjimkou:
a) altr. I získávání kapitálu od osob s právem na podíl na zisku nebo osob v obdobném postavení/ altr. II kapitálového vybavení účetní jednotky/ altr. III vkladu a obdobného plnění a
b) účetních případů vyloučených z výsledku hospodaření.
Nákladem je změna ve finanční situaci, při které dochází ke snížení vlastního kapitálu, s výjimkou
a) altr. I poskytnutí kapitálu osobám s právem na podíl na zisku nebo obdobným osobám / altr. II vypořádání kapitálového vybavení účetní jednotky/ altr. III vypořádání vkladu nebo obdobného plnění a
b) účetních případů vyloučených z výsledku hospodaření.
Výsledkem hospodaření za účetní období je rozdíl mezi výší výnosů a výší nákladů.
K definicím základních prvků účetních výkazů. Ve stávajícím znění zákona chyběl jasně vymezený pojmový aparát, který účetní jednotky potřebují při aplikaci účetních metod. K této části návrhu zákona je uvedena velmi podrobná důvodová zpráva vysvětlující jednotlivé nové definice. Navíc v případě některých definic jsou v důvodové zprávě doplněny i konkrétní praktické příklady. Jak vidíte, u definic výnosu a nákladu nebyla nalezena shoda, proto jsou uvedeny alternativy.
NahoruKategorizace účetních jednotek – kritérium čistého obratu
V případě kritérií pro zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie mikro, malé, střední nebo velké účetní jednotky je zásadní změnou výpočet kritéria ročního úhrnu čistého obratu. Oproti dosavadní legislativní úpravě tohoto kritéria ve stávajícím znění zákona, se navrhuje zúžení definice ročního úhrnu čistého obratu, a to tak, že se již nevychází z celkové výše všech výnosů, ale pouze z výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Kategorie účetní jednotky tak bude závislá na schopnosti generovat tržby ze své činnosti a neměla by být ovlivňovaná jednorázovými transakcemi, jako například tržbami z prodeje stálých aktiv. Současně je upřesněn výpočet ročního úhrnu čistého obratu v závislosti na délce účetního období, které je nově v některých případech umožněno počítat v délce 52 nebo 53 týdnů.
Nově je stanoveno, že: Ročním úhrnem čistého obratu se nově pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb bez zahrnutí prodejních slev za účetní období, pokud účetní období trvá 12 kalendářních měsíců nebo 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Má-li účetní období jiné trvání, rozumí se ročním úhrnem čistého obratu výše výnosů podle věty první přepočtená na účetní období trvající 365 dní.
NahoruObecná pravidla určení kategorie
Nově jsou stanovena pravidla pro změnu kategorie už od druhého účetního období účetní jednotky a pravidla pro změnu kategorie v případě přeměny.
Ve druhém účetním období lze kategorii oproti prvnímu účetnímu období změnit, aniž by bylo nutno čekat na to, až budou podmínky pro zařazení do "nové" kategorie splněny ve dvou účetních období za sebou, jak požahuje stávající znění zákona.
Nově je stanoveno, že: Účetní jednotka podléhající kategorizaci ve svém druhém účetním období spadá do takové kategorie účetních jednotek, jejíž podmínky splnila ke konci posledního dne předcházejícího účetního období.
Je nastaveno pravidlo pro změnu kategorie pro druhé účetní období. Nová úprava kategorizace v případě přeměn je následující: Účetní jednotka podléhající kategorizaci a zúčastněná na přeměně s výjimkou přeměny, při které nedochází k převodu jmění na právního nástupce, spadá v účetním období následujícím po účetním období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny, do takové kategorie účetních jednotek, jejíž podmínky splnila ke konci posledního dne účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny.
NahoruÚčetní období
Návrh zákona již nerozlišuje účetní období na kalendářní rok a hospodářský rok. Nově je upraveno základní účetní období, které trvá 12 kalendářních měsíců. Termín "hospodářský rok" se již v návrhu zákona nevyskytuje. Základní účetní období tak může být nejen kalendářním rokem, ale i dvanáctiměsíčním účetním obdobím, které začíná jiným prvním dnem kalendářního měsíce kromě ledna.
Účetní jednotka, která je obchodní korporací a je zahrnuta v konsolidované účetní závěrce, může nově vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů tak, aby co nejvíce odpovídalo účetnímu období vymezenému podle kalendářních měsíců. Vymezení účetního období může účetní jednotka během své existence měnit. Novým účetním obdobím pro účetní jednotky zahrnuté do konsolidace je prakticky období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprav vychází z mezinárodních standardů účetního výkaznictví.
Nově je upravena situace, pokud účetní jednotka přechází z dvanáctiměsíčního účetního období na jiné dvanáctiměsíční účetní období, které však začne první den jiného měsíce. Dle stávajícího znění zákona jde o situaci, kdy např. účetní jednotka mění účetní období z kalendářního roku na hospodářský rok. Nově je stanoveno, že pokud účetní jednotka rozhodne o změně vymezení účetního období před koncem posledního účetního období skončeného před plánovanou změnou, může být přechodné období součástí tohoto účetního období, nebo samostatným účetním obdobím. Pokud účetní jednotka rozhodne o změně vymezení účetního období později, je přechodné období samostatným účetním obdobím. Návrh zákona opouští povinnost oznamovat změnu účetního období správci daně, která se přesouvá do zákona o daních z příjmů.
Nově je stanoven zvláštní poslední den účetního období, kterým končí účetní období z jiného důvodu, než je konec běžného období vymezeného jako účetní období. Zvláštním posledním dnem účetního období je např. den předcházející dni vstupu do likvidace, den vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace, nebo den předcházející dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku.
NahoruFunkční měna
Zákon nově zavádí možnost vedení účetnictví v tzv. funkční měně. Podle návrhu zákona měnou účetnictví může být Kč nebo cizí měna. Cizí měna pouze tehdy, pokud je funkční měnou. Funkční měnou je podle návrhu zákona měna, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti.
Použití funkční měny je ponecháno na volbě účetní jednotky, která může nadále používat Kč i tehdy, kdy Kč fakticky není měnou jejího primárního ekonomického prostředí. V případě, že Kč bude funkční měnou, tzn. měnou primárního ekonomického prostředí, bude měnou účetnictví dané účetní jednotky Kč bez dalšího. Pokud by se měna primárního ekonomického prostředí účetní jednotky změnila, avšak účetní jednotka by i nadále chtěla vést účetnictví v Kč, nemusí účetní jednotka vstupovat do režimu funkční měny, ale může si ponechat jako měnu účetnictví Kč.
Poměrně podrobná důvodová zpráva odůvodňující nově zavedenou funkční měnu, mimo jiné vysvětluje, kdy se měna stává měnou primárního ekonomického prostředí nebo stanoví podmínky, za kterých je měna měnou hyperinflační.
NahoruMěnou účetnictví může být jakákoliv měna kromě měny hyperinflační.
Návrh zákona v oblasti funkční měny dále stanoví, že změnu měny účetnictví lze učinit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je však měnou účetnictví účetní jednotky cizí měna, nelze učinit změnu měny účetnictví, ledaže tato měna přestane být funkční měnou. Skutečnost, že použití cizí měny při splnění podmínek zákona je ponecháno na rozhodnutí účetní jednotky, však neznamená, že je možné přecházet mezi českou měnou a cizí měnou bez ohledu na primární ekonomické prostředí účetní jednotky. V případě, že se účetní jednotka, která splňuje podmínky pro použití cizí měny, jednou rozhodne pro využití této cizí měny jako měny účetnictví a namísto Kč používá cizí měnu, je další změna měny účetnictví z cizí měny na Kč z důvodu naplnění požadavku věrného a poctivého zobrazení finanční situace a finanční výkonnosti možná pouze tehdy, je-li odůvodněna změnou předpokladů pro použití cizí měny. To může nastat například v případě, kdy dojde ke změně měny primárního ekonomického prostředí účetní jednotky v důsledku změny oblasti podnikání.
NahoruPřepočet limitu v české měně na jinou měnu
V návaznosti na možné využití cizí měny jako funkční měny návrh zákona obsahuje ustanovení, které upravuje přepočet účetních hodnot. V návrhu zákona jde např. o hodnotu aktiv celkem a roční úhrn čistého obratu pro účely posouzení podmínek pro zařazení do příslušné kategorie účetních jednotek nebo o hranici ocenění pro zařazení majetku do…
